Proč musí absolvovat školení řidičů referentů OSVČ – např. řidič soukromého vozidla ke služebním účelům
Každé vozidlo, za které je zaplacena silniční daň, je považováno za firemní vozidlo. Není důležité zda je, či není v evidenci majetku fyzické či právnické osoby. Silniční daň platí za soukromá vozidla většina podnikatelů z důvodu, aby si mohli uplatňovat cestovní náklady.
Pamatujte si: Tak, jak Vám pojišťovna může krátit pojistné plnění za řízení v opilosti, stejně Vám může krátit toto plnění ze zákonného pojištění, pokud nemáte školení řidičů referentů. Pokud tedy zaplatíte silniční daň, investujte ještě pár desítek korun do videoškolení řidičů referentů a máte klid. Předejdete tak případným komplikacím.
Bohužel si tak většinou nevědomky způsobují komplikaci. Zaplacením silniční daně se totiž z úhlu pohledu pojišťovny dostává vozidlo do kategorie firemních vozidel a firemní vozidlo smí řídit pouze oprávněná osoba. Tedy pouze ten řidič, který doloží potvrzení o školení profesní způsobilosti řidiče pro skupinu B (tzv. řidič referent).
Je to obdobné jako např. u řízení pod vlivem alkoholu nebo drog. Dobře je tato situace popsána v článku viz. níže.
Článek z Novinky.cz 16.10.2011
Opilci za volantem nad sebou často podepisují ortel doživotních splátek
Opilci a feťáci za volantem nemají tušení o tom, že způsobí-li nehodu a někomu při ní ublíží, uzavřou tím obvykle sami nad sebou ortel doživotního mnohamiliónového dluhu. Ten pak musí léta splácet. A když ne, přijde si pro ně exekutor.
Poškozeným z nehod sice hradí odškodění pojišťovny z povinného ručení viníků, jenže poté se hojí právě na řidičích, kteří to vše zaviní pod vlivem alkoholu či drog.
Ukázkový je případ pětadvacetiletého řidiče z Prahy, jenž nedávno způsobil nehodu, při níž se zranil řidič a spolujezdec protijedoucího auta. Policie mladíkovi naměřila 1,8 promile alkoholu.
Zruinoval i rodiče
Navzdory tomu, že zranění poškozených nebyla vážná, vyšplhaly se škody na zdraví, majetku a ušlém zisku obou zraněných rázem na bezmála tři milióny korun. Jeden ze zraněných měl totiž dobře placenou práci.
I když podstatnou část zaplatili jeho rodiče, pořád mu zbývá milión korun, který bude splácet podle splátkového kalendáře až do svých 45 let. Přitom rodiče ze zákona nemuseli část těchto náhrad za syna platit.
Alkohol u osmi procent nehod
Případ tohoto mladíka není ojedinělý. Jen od letošního ledna až srpna eviduje policie více než 3350 nehod zaviněných pod vlivem alkoholu, což je téměř osm procent z celkového počtu. Zahynulo při nich 43 lidí a přes 1700 bylo zraněno. Drogy byly zjištěny u 93 nehod a podle statistiky při nich zemřelo pět osob. Čistí řidiči mohou být, alespoň co se jejich financí týče, relativně v klidu, i když svojí chybou způsobili někomu újmu. Jejich závazky vůči poškozeným by mělo pokrýt povinné ručení.
„Nejčastěji odškodňují pojišťovny škody na zdraví z povinného ručení. Například řidič vozidla, který způsobil nehodu, při níž byla způsobena škoda na zdraví, má na základě uzavřené pojistné smlouvy právo, aby za něho pojišťovna uhradila poškozenému způsobenou škodu, tedy i škodu na zdraví,“ vysvětlil pro Právo Jiří Cívka z Generali.
Koloval-li však v krvi alkohol nebo drogy, je vše jinak. Nevyplatí se ani to, když řidič-viník odmítne zkoušku. „Pojišťovna má právo vymáhat náhradu škod, kterou za viníka plnila z povinného ručení, jestliže se prokáže, že škoda byla způsobena úmyslně nebo pokud se řidič neodůvodněně odmítl podrobit zkoušce na alkohol, omamné nebo psychotropní látky či lék označený zákazem řídit motorové vozidlo,“ uvedl Cívka.
Splátkový kalendář do konce života
Z povinného ručení jsou třetím osobám uhrazeny škody na zdraví, majetku, ale také ušlý zisk či účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků na náhradu škody. Pojišťovna je pak zpětně vymáhá na viníkovi, kterému soud nařídí úhradu.
Ve většině těchto případů se s viníkem dohodneme na vyrovnání dluhu na základě splátkového kalendáře, shodují se pojišťovny. A ten může být až doživotní, škody poškozených dosahují i několika miliónů.
A jestliže viník nesplácí? „Pokud je částka soudem pojišťovně přiznána a povinný (dlužník) ji přesto neuhradí, pohledávka se za pachatelem vymáhá i prostřednictvím exekučního řízení, ve kterém exekutor zabaví povinnému majetek nebo strhne dlužnou částku z účtu povinného. Je-li však pachatel ve výkonu trestu, nepracuje a nemá žádný majetek, je vymožení pohledávky málo pravděpodobné,“ řekl Právu vrchní ředitel Úseku vnitřních věcí České pojišťovny Ludvík Bohman.
Zdroj: Novinky.cz 16. října 2011, 8:03 – autor: Jindřich Ginter, Právo